Rozbouřené mediální vody – jeden se diví, co se vše stihne změnit a stát za posledních 30 dní. Na takové mediální veletoče v naší kotlince nejsme úplně zvyklí, o to více potěší. Informační zemětřesení pro libtardí platformy.

Views: 517

Po delší době se vracíme do vod mediální analýzy a přinášíme Vám souhrn toho nejdůležitějšího, co se za posledních 30 dní (plus/mínus) událo, jak a proč se událo a co se k Vám asi ani nemohlo, prostřednictvím Goebbels TV (=ČT) dostat. Pokud by se někdo ptal, proč se po několika měsících vracím od tématických článků o preppingu, survivalu a příbuzných oborů k mediální a informační analýze, tak je to z toho důvodu, že koncem minulého roku bylo na spadnutí vydání některých zásadních článků a tak, jako každý běžný občan, i my jsme se potýkali se zákeřností onemocnění, které postihují snad každého, načež v zimních měsících to bývá obzvláště pekelné. Ale to nám alespoň dalo nějaký ten čas na shromáždění a ověření informací, o které se s Vámi chceme dnes podělit. Nebudeme chodit kolem horké kaše a jdeme na věc.

Dony začal úřadovat a Vladimír se za břicho popadal

Hned z kraje si vezmeme na paškál nyní již současného prezidenta USA Donalda Trumpa. Naše provládní média a vládní panáci o něm nazvracely tolik nesmyslů, lží a mylných domněnek, že se jeden až diví, kde se to v těch lidech bere a jestli to, co říkají, myslejí úplně vážně, nebo je to jen divadlo pro tupé voli(če). Nechci se nijak více pana prezidenta Trumpa zastávat, osobně totiž zastávám názor, že je dobře, že sedí v Bílém Domě, ale pro nás z toho nekouká nic dobrého, ať už tam je on, Sleepy Joe, nebo kdokoliv jiný. Donald Trump se primárně bude zaměřovat na témata, která trápí Ameriku a Američany a nějaká Evropa, nebo Evropská Unie je mu srdečně úplně u zádele. Trump je, jak jsme zjistili, již v průběhu jeho prvního prezidentského období v letech 2016 – 2020, především bussinessman a jako takový se staví i ke svému prezidentování. Stačí se podívat, jakým gestem se předvedl v den jeho inaugurace. Ten den zrušil škrtem pera několik desítek nařízení, zákonů, smluv, nebo vyhlášek, na rozdíl od zasmraděných evropských papalášů, kteří neustále tvrdí, že to nejde zrušit jen tak škrtnutím pera. Jde to! Jen se musí chtít. A tady je vidět, že těm našim byrokratům se prostě jen buď nechce, anebo to nemohou udělat, protože již dávno předtím, než se dostali tam, kde jsou nyní, políbili něčí prsten a v tom něčím zájmu ruinují nejen tuto zemi. Na Trumpově nástupu do funkce bylo přímo k popukání zrušení amerického Green Dealu, zavržení 60+ pohlaví, odstoupení od Pařížské dohody a obvinění Anthonyho Fauciho ze spolčení se s farmaceutickým průmyslem za vidinou výdělku miliard dolarů na COVID vakcínách. Přiznám se, brečel jsem smíchy, když jsem viděl, jak se ti hlasatelé jediné pravdy na Goebbels TV mohou vzteky zalknout a nevěděli, jak ještě jinak mají Donalda Trumpa nazvat. Zpět k věci…

Proč pro nás Donald Trump není žádná výhra? Jak již bylo zmíněno, jemu jde především o Ameriku. A to, jak se bude vyvíjet ekonomika EU, ho nezajímá. On potřebuje postavit na nohy USA a vrátit jí prestiž, kterou v uplynulých 4 letech ztratila (USA o prestiž přišla teda již dávno, ale zde hovoříme alespoň o tom málu, co zbylo). Tím, že je Donald Trump v Bílém Domě, se nám tady životní úroveň nezvedne. Nezvednou se důchody, nesníží se věk odchodu do důchodu, nezvýší se finanční podpora v mateřství apod. Jeho úřadování přesto bude mít na chod naší země vliv. Trump se nejednou vyjádřil, že konflikt na Ukrajině je nesmyslný a zbytečný, dokonce označil Ukrajinu za viníka (což je lepší, než vyjádření většiny evropských politiků, ale pořád to nepojmenoval viníka konfliktu pravdivě, ale on vlastně ani nemůže. Kdyby to totiž udělal, USA by ztratily i ty poslední zbytky prestiže a důvěry, které jí zbyly). Na naplnění jeho slov o ukončení konfliktu do 24 hodin jsme čekali asi všichni z obou táborů, tedy jak chciválkové, tak dezoláti. Dopadlo to přesně tak, jak jsem předpokládal. USA jsou v tomto konfliktu stranou, která spolu s EU a UA tahá za kratší konec lana, Rusko je naopak tím hráčem, který má všechny trumf(p)y v ruce a ne všechny již vynesl, a z toho plyne, že Rusko nebude skákat tak, jak Západ píská.

Nedávno poté, co byl Trump uveden do své funkce, přiletěl za ním žebrat ukrajinský führer Alzák. V oválné pracovně se mu ale nedostalo moc vřelého přijetí a vypadalo to, že ho snad Donald nechá vynést ven, jako zasmrádlé smetí. Zelenskyj byl nejmocnějším mužem světa, jak naše média s radostí sobě vlastní častují americké prezidenty, ponížen v přímém přenose před celým světem a Donald Trump mu jasně ukázal, kdo že je tady vlastně šéf a že všechny ty dohody, co podepsal Sleepy Joe prostě skončej stejně, jako skončil americký Green Deal – škrtem pera. Přátelé, upřímně řečeno, já z toho umíral smíchy. Takovou komedii v televizi už dlouho nedávaly. Na druhou stranu, chápu Zelenského, že takové jednání okomentoval tak, jak jej okomentoval. Ale ruku na srdce… Co čekal? Konflikt se táhne už třetím rokem a kdyby se do toho Západ a NATO nesrali, mohlo být hotovo už v březnu 2022 a statisíce lidí mohli žít (nácků a fašounů z AFU, Aidaru, Pravého sektoru, AZOVáků a jiných pochybných spolků mi fakt líto není a že ti skončili bradou vzhůru je jedině dobře. Mrtvej nácek = dobrej nácek). Nicméně stalo se, co se stalo, to už nikdo nezmění a musíme se se současnou situací vypořádat. Donald Trump chtěl být mírotvůrcem a vyjednat mírovou dohodu, mezi Ruskem a Ukrajinou. Již od chvíle, kdy vešlo do veřejného povědomí, že se chystají jednání o mírové dohodě, bylo všem, kdo sledují i „zakázaná, závadná a dezinformační média“, více než jasné, že Rusové na žádné podmínky Západu nepřistoupí, protože své podmínky vyřvávali do světa již daleko předtím, než konflikt začala naposledy tomu bylo o Vánocích v roce 2021. Nelze říci, že je zajímavé, že nikdo z těch, kdo podporují Ukrajinu, se nikdy nepozastavil nad tím, proč k jednacímu stolu není přizváno Rusko. Ukrajina si upekla podmínky spolu s USA a doufaly, že jim je Rusové sežerou i s navijákem. Ale Vladimír Putin tento diplomatický míč, zahraný Kolektivním Západem (dále v textu jen KoZa) a Ukrajinou, bravurně odsmečoval zpět na jejich půlku hřiště, když žádal vysvětlení, garance a upřesnění nuancí mírových podmínek.

Donald Trump se chce z konfliktu vyvléknout, aby USA nestály na straně poražených, neboť AFU (Armed Forces of Ukraine → Ozbrojené síly Ukrajiny) dostávají čím dál více na budku a dal si rychle dohromady, žebude lepší, když USA budou s Ruskem obchodními partnery, než nepřáteli na nože, protože za Ruskem stojí ještě Čína, Írán a Severní Korea a na takovou sílu NATO nemá, i kdyby bylo 3x větší… A nevidí to jen ten, kdo hltá vládní propagandu a nechává si posílat „komunikační karty“ od STRATKOMa (strategický komunikátor) Foltýna. A tak se dostávají postupně ven informace o různých skupinách, které jsou tu financovány EU, tu z USA, ale prachy z USA od Donalda už nepotečou, protože se Donaldovi nelíbí, že by si to pak v budoucnu mohl někdo vytáhnout a připomenout Amíkům, že to byli oni, kdo financoval banderovské nácky, až do hořkého konce. Jsme svědky toho, že evropské špičky řvou, jak Viktorka u splavu, jak je nefér, že se USA z konfliktu stahují a bubnují do ještě většího zbrojení a financování Ukrajiny i přesto, že je evidentní, že celá jejich propaganda byla lživá a nereflektovala skutečnou situaci. Nikdy! Na to konto začali někteří evropští politici otáčet a převlékat kabáty a přidávat se k těm, kteří dlouhodobě chtějí konflikt vyřešit diplomaticky (Viktor Orbán, Róbert Fico, Alexandar Vúčič, Herbert Kickl a další). A spousta obyvatel EU si tohoto narativu všimla a začala politiku USA, Donalda Trumpa a politiky, kteří se stavějí „protiválečně“, označovat za zrádce. Oni by tu válku s Ruskem chtěli, ale bojovat v ní se jim moc nezamlouvá. Ale strašně rádi by do ní nahnali chcimíry, Orbány, Okamury a další. Na tyto, a nejen tyto události vzniklo spoustu komických videí a fotokoláží, kterými bych chtěl tuto pasáž dnešního článku uzavřít a podělit se o ně s Vámi. Závěrem jenom dodám, že následující týdny budou velmi zajímavé už jen proto, že ukrajinské obléhání Kurské oblasti v Rusku bylo definitivně rozprášeno, o čemž se dočtete na řádcích dále v článku.

Aktualizace: 24.3.2025 proběhlo v Saúdskoarabském Rijádu další kolo jednání mezi USA a Ruskem. Jednání trvalo přes 12 hodin a lze se jen domnívat, o čem všem se vlastně mezi USA a Ruskem diskutovalo, ale vzhledem k tomu, že vyjednávací delegace učinily společnou tiskovou konferenci, lze soudit, že byla probírána témata jak územního rozdělení Ukrajiny, tak i vymezení sfér vlivu, jako tehdy, na Jaltské konferenci. Faktem zůstává, že po jednání USA / Rusko pak probíhalo jednání USA s Ukrajinou a lze soudit, že Ukrajina obdržela od USA pouze instrukce, či ultimátum, neboť USA skončili s Ukrajinci po hodině jednání.

Sudža je osvobozena! Sláva hrdinům! Po úspěšné „Operaci Potok“, AFU prchají z Kurské oblasti, ale není kam… Obklíčení ukrajinských jednotek je dokončeno!

„Tato operace vejde do historie tak, jako tam vešla naše bitva o Stalingrad!“ prohlásil velitel dobrovolnické průzkumné a útočné brigády Vostok, Boris Niževenok, s volacím znakem „Zombie“. Tato zpráva se v našich mediálních vodách prakticky nikde neobjevila, výjimkou byly pouze „dezinformační“ servery, jako třeba CZ24.news a Infokurýr.cz, které patří, stejně tak, jako Černá skříňka, na vládní „blacklist“. Město Sudža (cca 5.000 obyvatel) bylo na podzim roku 2024 obsazeno jednotkami AFU, při jejich vpádu do Kurské oblasti. Ukrajinské velení si od vpádu slibovalo výhodnější vyjednávací pozici při mírových jednáních a toto město používaly ukrajinské jednotky, jako opěrný bod pro své operace na ruském území. Velení AFU přitom mělo smělejší cíl – útok na jadernou elektrárnu Kursk, která je od Sudže vzdálena necelých 90 kilometrů. O tento postup se AFU pokusily již v roce 2024, ale skončilo to fiaskem, neboť ruští pohraničníci, výsadkáři a dobrovolníci z řad civilních občanů ukrajinské elitní jednotky rozprášily a postupně je izolovaly v Sudžanském okrese, kde až donedávna AFU držela jen několik málo vesnic a celé město pod svou kontrolou. Na nedávném osvobození Sudže se podílely dobrovolnické jednotky průzkumně-útočné brigády Vostok, dále jednotky VDV Ruské federace, bývalí příslušníci „hudebníků“ – Wagnerovců a také jednotky čečenských bojovníků Spetsnaz z brigády Achmat, včetně jejich velitele Apti Alaudinova, který se bojů v Sudže také zúčastnil.

„V historii známe, od našich dědů, Kursk – Bulge. My jsme stvořili Kursk – Pipe.“ prohlásil s úsměvem Apti Alaudinov. Tuto poznámku pronesl proto, že pro anglicky hovořící posluchače a čtenáře bude jednodušší si dovtípit, v čem operace na osvobození Sudži, spočívala (pozn. Pipe = anglicky roura, trubka, potrubí). Snažil jsem se ověřit, zda-li je název operace prezentován správně a není-li správným názvem „Operace Roura“, ale zdá se, že ruské velení použilo pro tuto operaci obě jména, přičemž Potok je citován častěji. Uvidíme, jaké jméno se uchytí v učebnicích dějepisu. Nyní se s Vámi podělím o poznatky, ohledně této operace, která je svým naplánováním, provedením a výsledkem, v moderních dějinách jedinečná a její účastníci jsou živoucím důkazem toho, že ruští vojáci snesou opravdu velmi mnoho a jen tak něco je nezastaví.

Celá Operace Potok začala prakticky vzato již někdy v polovině února, tedy v době, kdy se začalo hovořit o mírových rozhovorech. Tři týdny připravovali velitelé jednotlivých uskupení plán, jak vpadnout jednotkám AFU do týlu, odříznout je, zlikvidovat a osvobodit město Sudža. Myšlenku využití plynovodu položili na stůl ruští velitelé, kteří podobným manévrem pomohli k dobytí Avdějevky, v roce 2024. Tam tehdy ruští vojáci využili odvodňovacího potrubí, kterým pronikly do města. Potrubím do Avdějevky tenkrát prošlo na 300 vojáků a délka trasy byla něco málo přes 2 kilometry. Operace Potok spočívala v tom, že ke vpádu do týlu AFU ruští borci využijí odstavený plynovod Urengoj-Pomary-Užhorod, který byl Kyjevským režimem uzavřen a odstaven 1. ledna 2025. Trasa, kterou by měli vojáci urazit, byla dlouhá 15 kilometrů. Nutno podotknout, že průměr plynovodního potrubí je 1,44 metru, takže nebylo možné jít vzpřímeně. Velitel brigády Vostok Boris Niževenok poznamenal, že tento handicap byl obzvláště silný, neboť většina bojovníků měří 175cm a více, přičemž jeden z jeho spolubojovníků, který potrubím prošel, měří 195cm. Předtím, než bylo možné potrubí použít, jako spojovací tunel, bylo nutné z něj odčerpat zbylý plyn a proventilovat jej kyslíkem. I tak to nebyly ideální podmínky, ale stačilo to. Do potrubí vstoupilo celkem 820 bojovníků Ruské federace, s sebou si každý nesl výbavu osobní ochrany, zbraně, munici, granáty, zásoby jídla a pití, zdroje světla a kyslíkovou masku. I tak bylo jasné, že tu trasu není možné zvládnout za jeden den a pitná voda s kyslíkem bude potřeba doplnit, takže do potrubí dopravili i vozíky a rudlíky s kyslíkovými bombami, kanystry s pitnou vodou, zásobami jídla a v neposlední řadě i s toaletami. Vojáci tu trasu vnitřkem plynovodu šli 6 dní.

Zde je důležité zdůraznit, že i přesto, že plynovod byl vyřazen z provozu, stále se v něm nacházelo velké množství toxických výparů, zejména jedovatého metanu. Ruští borci, kteří tu cestu absolvovali, pak vyprávěli, že příznaky spojené s vystavením toxickým látkám se začaly projevovat už na konci prvního dne (únava, slabost, malátnost, halucinace). Několik bojovníků omdlelo, nebo upadli do kómatu. Aby nedošlo k fatálním ztrátám, vojáci s sebou nesli i příruční vrtačky a plynovod na několika místech provrtávali, aby vytvořili, sice malé, ale důležité ventilační otvory, kterými se dovnitř mohl dostat dýchatelný vzduch. Plynovod v celé své délce, kterou museli vojáci ujít, vede jak nad zemí, tak pod zemí a v podzemních úsecích byli vojáci schopni vybudovat odpočinková místa, kde se mohli trochu uvolnit, načerpat síly a posilnit se. Rozumějte tomu tak, že museli do plynovodu na daném místě udělat díru a vykopat značnou část zeminy. Zdá se to neuvěřitelné a nerealizovatelné, ale taková byla realita toho, co museli podstoupit.

Plynovod se v Sudže dělil na dvě větve. Jedna vedla do průmyslové zóny, druhá vedla dál za město, kde směřovala na Ukrajinu. Zde se oddíly rozdělili a naprosto nepozorovaně tak vnikly do týlu nepřítele. Velitelé a účastníci operace vyprávěli, že vyjití z plynovodu na čerstvý vzduch bylo jako vstoupit do ráje. Podle některých vojáků aklimatizace zabrala deset minut, podle jiných i půl hodiny. Důležitým faktorem, který hrál v jejich prospěch bylo naprosté utajení před nepřítelem a moment překvapení. Někteří vojáci AFU absolutně netušili, která bije, když se v průmyslové zóně začali objevovat ruští vojáci, černí jak uhel. Jeden z vojáků při výstupu z plynovodu a zaujetí bojové pozice poznamenal, že „ruští afričané jsou do boje“ v narážce na to, jak všichni vypadali, když vystupovali na zemský povrch. Ve městě mezi jednotkami AFU nastal chaos, protože nikdo netušil, co se vůbec děje a AFU kladla minimální odpor, načež se ruským borcům podařilo obsazené pozice rychle vyčistit od nepřítele. Vojáci vystoupivší z druhé větve za městem se setkali s obdobnou reakcí jednotek AFU, které byly taktéž zaskočeny. Většina vojáků AFU se dala na útěk, než aby bojovala, i tak ale odpor kladlo, podle dostupných informací, okolo 2.000 vojáků AFU. Zbývajících asi 3.000 vojáků AFU se dalo na útěk směrem k hranicím (Sudža leží asi 5 kilometrů od Rusko-ukrajinské hranice). Nutno poznamenat, že za sebou nechávali vše, co bylo pro ně těžké, nebo zbytné, tedy obrněnou techniku, zbraně, komunikační zařízení, mapy apod.

V moment, kdy se „plynaři“ ohlásili velitelům operace, že jsou venku z potrubí, proběhla koordinace s ostatními jednotkami Ruské armády a ty začali na město intenzivně tlačit ze severovýchodu, východu, jihovýchodu a ze západního směru. Tato koordinace měla za následek nekoordinovanost jednotek AFU, nemožnost se přeskupit, nebo kamkoliv rozumně ustoupit a najít ve městě opěrný bod, protože „plynaři“ je likvidovali zezadu. Město Sudža bylo osvobozeno husarským kouskem, který má v historii obdobu snad jen v Trojském koni. Apti Alaudinov v tomto týdnu (17.3. -23.3.2025) prohlásil, že všichni účastníci Operace Potok byli odesláni do nemocnic v Kurské oblasti, kvůli zdravotním potížím, spojeným s pobytem v toxickém prostředí, ale že se všichni bojovníci zotavují, někteří již byli propuštěni zpět do služby a je více než jisté, že všichni budou vyznamenáni. Vojáci, kteří se operace zúčastnili, se mezi sebou navzájem poznávají podle suchého kašle a náhodné změny barvy hlasu při rozhovoru (následky expozice metanu a jiných toxických látek). Za zmínku stojí ještě jeden statistický údaj: Ze všech 820 účastníků nezemřel ani jeden jediný voják v následných bojích s AFU. Zhruba 30 vojáků se bojů nezúčastnilo, neboť jejich zdravotní stav je vyřadil z bojů ještě před dosažením Sudži. Bývalý prezident Ruské federace Dmitrij Medveděv na konto úspěšné Operace Potok poznamenal, že ruští borci dali ruským ženám k MDŽ ten nejlepší dárek, neboť právě 8.3.2025 vystoupili ruští bojovníci z plynovodu a osvobodili město.

Po ztrátě Sudži, jako opěrného bodu v Kurské oblasti, se prchající jednotky AFU pokoušely proniknout zpět na Ukrajinu, ale tomu bylo zabráněno ruskými silami, které obešli město ze západní a jižní strany. Na to konto zůstalo v „kotli“, mezi státní hranicí a Sudžou velké množství vojáků AFU, kteří měli jen dvě možnosti, jak z tohoto vyváznout: Buď se vzdát, nebo zemřít. Donald Trump požádal prezidenta Vladimíra Putina, aby měli ruští vojáci s těmito obklíčenými jednotkami slitování, načež Vladimír Putin zmínil právě jejich dvě možnosti, neboť vešly ve veřejné povědomí desítky videí, jak vojáci AFU v Sudže a okolních vesnicích mučí, týrají a popravují ruské civilisty. Nicméně ruské velení poskytlo jednotkám AFU čas na složení zbraní do úterka 18.3., a protože jednotky AFU jej nevyužili, lze předpokládat, že nyní již tito obklíčení vojáci buď nežijí, nebo jsou zajati. Vladimír Putin poznamenal, že v Kurské oblasti působí převážně zahraniční žoldáci pod vlajkou Ukrajiny, ale Ženevská konvence a Charta OSN o žoldácích nijak nehovoří, takže s nimi bude podle toho také naloženo. Osobní poznámka: Zajímalo by mne, kolik rusofobů z ČR tam zařvalo.

Zde video na yandex.ru s detaily Operace Potok. Tato videa se nyní budou objevovat na internetu častěji, jak se dostávají ven další a další informace o této operaci.

Mírová dohoda… porušena! A zase Západem!

Respektive jeho pohůnkem a mouřenínem Ukrajinou. Abychom to zasadili do správného kontextu, připomeneme si, že již v polovině února probíhala jednání v Džiddě (Saúdská arábie), kde jednali o mírových podmínkách USA a Ukrajina (opět bez Ruska). To, co si spolu „upekly“ pak předhodili Rusům a, abych pravdu řekl nevím, jestli si mysleli, že jim na to Rusové skočí, nebo co, ale ve finále to dopadlo tak, jak se dalo čekat. Vladimír Putin prohlásil, že Rusko oceňuje snahy o mírové jednání a o nastolení míru, ale že návrh na 30-ti denní příměří tak, jak jej navrhují USA s Ukrajinou, vyžaduje revizi a doladění „drobných“ nuancí. Předložený návrh obsahoval zastavení palby na celé délce linie kontaktu, nepoužívání taktických a strategických naváděných střel (Iskander, Kalibr, Orešnik, Kinžál) a zastavení vzdušných útoků. Stanovisko Kremlu bylo jasné: Kdo a jakým způsobem zajistí, že po celé délce kontaktní linie nebude porušováno domluvené příměří. Dále bylo vyžadováno, aby Ukrajina nevyužila stanovené příměří k doplnění zbraní, techniky, vojáků, munice a dalších prostředků, které by po případném skončení příměří, mohla ihned použít proti Rusku. Tato odpověď Kremlu byla předložena protistraně a na Západě si začali drbat hlavu, že „ten Putin asi nebude tak blbej a neskočí nám na to“. Toto muselo být jasné každému, kdo má do prdele díru (teda kromě voličů Fialového hnusu a Banderovo podporovačů).

Takže tento mírový návrh neprošel a Vladimír Putin znovu zopakoval, že Rusko je připraveno jednat kdykoliv, ale jeho podmínky byly zmíněny během uplynulých tří let několikrát. Navíc, zdá se více než jednoznačné, že Ukrajina o ničem jednat nechce a její vedení a velení doufá, že se jí podaří zatáhnout státy NATO do přímého konfliktu s Ruskem. Kdyby tomu totiž tak nebylo, tak by už přeci dávno byl zrušen Zelenského dekret o zákazu jednání s Vladimírem Putinem. Nicméně, současné vedení Ukrajiny se hezky rozkmotřilo s USA poté, co do Bílého domu nastoupil Donald Trump, protože ten chce z konfliktu vycouvat a ať si to Evropská Unie řeší sama. Ostatně, současné vedení USA nemá problém vést jednání s Vladimírem Putinem. Do Moskvy v uplynulém týdnu odcestoval Steve Witkoff, který měl jednat s týmem prezidenta Ruské federace a Donald Trump si osobně telefonoval s Vladimírem Putin přes hodinu a půl v tomto týdnu. Stále jsou ale platné podmínky, které Ruská federace zmiňovala již několikrát a nic na tom nezmění ani stažení USA z konfliktu.

Na scéně se ale objevil návrh, podle kterého by se oba hlavní aktéři konfliktu zdržely útoků na energetickou infrastrukturu toho druhého. Ano, v jistých ohledech je to rozumné, ale taktéž těžko kontrolovatelné. Ruská strana s tímto návrhem souhlasila a ihned byl odvolán právě startující silný úder na energetickou infrastrukturu Ukrajiny. Rusko dokonce, v dobré vůli plnění uzavřené dohody, poslalo k zemi svých 40, k cíli již letících, bezpilotních letounů. Zlom ale přišel ten den večer. V noci totiž Ukrajina provedla útok na rafinerii v Krasnodarské oblasti, čímž porušila podmínky uzavřené dohody a Ruská federace tak neměla již sebemenší důvod tuto dohodu dále dodržovat. Následovala ruská odveta, která Ukrajinu citelně zasáhla, neboť bylo zničeno opět několik desítek trafostanic, poškozeny byly železniční uzly, mosty a přístaviště, zasaženo bylo velitelství SBU v Kyjevě, několik hangárů, kde byly skladovány zásoby západních zbraní a munice, stejně tak, jako letiště v Mirnogradu, Rivne či místa koncentrace dočasného rozmístění AFU. A pak přišla ohraná písnička, že „Rusové nedodrželi dohodu bla bla bla“ přesně tak, jak to známe od našich propagandistických médií. Co na tom, že úplně otáčejí sled událostí. Důležité je udržovat ovce ve strachu z Ruska (a démona Putina) a nedovolit, byť jen náznak odlesku reality.

Evropská Unie chce válku za každou cenu. Že na její realizaci nemá zbla nic, její lídry jaksi nepálí

Takže jsme v této chvíli svědky toho, kdy se z našich „největších kámošů a spojenců – USA – stává vyvrhel a zrádce“, protože Dony se prostě nechce namočit do přímého střetu s Ruskem a rozjetou vyzbrojovací mašinérii přehodil na EU se slovy „my Vám na to jebeme, jestli chcete, tak si Ukrajinu podporujte a financujte sami, ale pak si taky s Ruskem válčete sami!“ Evidentně to buď nikomu z pohlavárů nedošlo, anebo to spíš nechtějí slyšet, vidět, číst a já nevím co ještě. Mezi největší válečné štváče na Evropském kontinentu patří jednoznačně Britové (kterým se armádní vybavení rozpadá pod rukama a polovina věcí nefunguje tak, jak má), dále Francouzi (kteří by nedokázaly vyhrát ani nad sebou samými) a pak naši bezmozci, jako je Pjotr Signalovič, soudružka Afroameričanová, přicmrndávači typu Jan Jakob, Tomáš Zdechovský a celému ansáblu velí rozvědčík PePa 107, který v posledních dnech vykřikuje bludy o tom, že ČR by měla být jednoznačně členem koalice států, ochotných vyslat na Ukrajinu mírové jednotky. Vůbec ho přitom nezajímá, že Rusko vyslalo jasný vzkaz, že jakákoliv cizí armáda, která bude přítomna na Ukrajině, se stane legitimním cílem ruských raket a střel bez ohledu na to, jak si své působení na Ukrajině daná země obhajuje. A tihle blbci si myslí, že se jich v Kremlu leknou, když seberou místním důchodcům část starobních důchodů, zvednou daně z nemovitostí a takto vyždímané prostředky pak dají na zbrojení. Pro rekapitulaci… V ČR zbrojní průmysl prakticky nefunguje, armáda je v troskách (26.000 vojáků, z toho 20.000 jsou zaměstnanci AČR v úřednických či kancelářských pozicích a k tomu ještě disponuje 4.000 záložáky), vláda se snaží všemi možnými způsoby odzbrojit obyvatele a ty jedince, kteří jsou schopni logicky uvažovat a používat kritické myšlení, by chtěla zavírat. Takového státu se má Ruská federace, která je největší zemí na planetě, s počtem obyvatel 15x větším, než nějaká ČR, se zásobou jaderných hlavic tak velkou, že by z naší kotliny zbyl jen kouřící kráter, s armádou čítající 1.500.000 aktivně sloužících vojáků, z toho 700.000 má čerstvé zkušenosti z Ukrajiny, s dalšími 3.000.000 záložáků a 25.000.000 miliony potenciálních jedinců, schopných do 72 hodin mobilizovat. Tak taková země se má leknout trpaslíka s vyždímanými důchodci a pronásledovanými obyvateli? Myslím si, že nádherně to vystihuje video níže, kam jsou tedy zahrnuti i naši bratia Slováci.

Hlavouni v EU vymysleli, že by bylo fajn udělat centrální plán na vyzbrojování proti Rusku, které se v Užhorodu nezastaví. To mají pravdu… Pokud totiž budou do Rusů furt rejpat, tak se v Užhorodu fakt nezastaví. Poláci začali v tomto ohledu instruovat obyvatelstvo, ve stylu branné výchovy, jak jí známe z dob socialismu a ze začátku 90.-tých let, Němci začali dělat to samé, lze očekávat, že v těchto zemích vzniknou snad i rozpočty a fondy na znovu vybavení krytů CO základními pomůckami a prostředky, nemluvě o tom, že by se měla rozšiřovat povědomost obyvatelstva o obranných prostředcích pro případ přímého boje. Taktéž zazněly návrhy na znovuzavedení branné povinnosti v některých evropských zemích (u nás samozřejmě ne, protože máme přeci profíky – pravdou je ale to, že by to bylo prakticky nerealizovatelné, neboť nejsou kasárna pro vojáky, nejsou cvičáky, není technika, není vybavení, zbraně, helmy, maskáče, dokonce ani ponožky, či boty). Ale EU válku s Ruskem potřebuje, protože přišla, během uplynulých 4 let o vše, co jí činilo konkurenceschopnou a ekonomicky vyváženou. Nemá levné energie a suroviny (které pocházely z Ruska), nemá kupní sílu obyvatelstva, nemá odhodlané (a ideologicky uvědomělé) obyvatele a nemá ani továrny, prostředky, a technologie na to, aby byla schopna zahájit válečnou výrobu. Než by se europapaláši rozhoupali, že se něco udělá, tak Rusové již budou stát u Lamanše.

A tak jsme svědky pořvávání různých Fialů, Pavlů, Von der Leyenových a Timmermansů, nebo Steinmeierů o jednotě EU a zbrojení proti Rusku. Celé to má zaštítit centrální Evropské velení (takže NATO už nebude potřeba) a v Bruselu se bude rozhodovat o tom, v jakém státě se kolik do čeho investuje, kolik bude mít daná „euro-gubernie“ vojáků a techniky a kam budou posíláni. A proč to všechno? Protože hlupáci a eurokraté skočili na lep svému „nej kámošovi“ zpoza velké louže, který však chytil nový vítr a dráždit ruského medvěda už pro něj nevypadalo, jako cool nápad. A protože vše vsadili na jednu kartu, která měla být tím žolíkem, že když bude napaden jeden stát NATO, bude to stejné, jakoby byly napadeny všechny státy NATO, ale ono to jaksi nevyšlo, musejí si to teďka u svých občanů obhájit a strašit Ruskem, je přeci cool. Nemohou přiznat, že se mýlili a že Rusové EU nenapadnou. To by vypadali jako blbci a stali by se nedůvěryhodnými (oboje už jsou, jen jim to média neříkají). Jejich vize byla taková, že ekonomika EU se zahojí na vydrancovaném bohatství Ruska, protože to se pod tíhou sankcí, mezinárodní izolace a vnitropolitických nepokojů přeci rozpadne a Rusové budou za naše zááápadní hodnoty ještě rádi. Chyba lávky.

S tímto posledním odstavcem si nedělám srandu, opravdu chtějí euro-bolševici jednotnou euro-armádu, zlikvidovat národní státy a vše podřídit Bruselu. Na alternativě se toto téma diskutuje již delší dobu, ale tento týden s tím konečně, v nějakých větších náznacích, vylezli ven. A aby se jim to povedlo, budou strašit Ruskem a schovávat tyto své bohulibé myšlenky, za nutnost semknutí se, jednoty a zbrojení. Zajímalo by mne, jestli počítají s nevyzpytatelným faktorem, jako je odhodlání obyvatelstva a nebo záškodnické působení různých jedinců, které bychom mohli nazvat „vlastenecké cítění“, nebo „národní zájem“?